11.-12. dubna - Expedice Sněžka 2007
aneb jak si létají absolventi letecké školy ADAM
foto by funfly @ Canon 350D

V úterý večer jsem v práci studoval počasí a předpověď byla víc než dobrá. Volám Cubíkovi, že to tedy zkusíme. Dostal jsem hned odpověď ať nepočítám s tím, že bude spát někde pod širákem v divokých horách a že prej bude v noci určitě mrznout. Pchéé říkám mu, že nebude... v Praze bylo tu noc 12 stupňů. Všechno bylo jinak :o)

Trosky Prachovské Skály Koupaliště u Jilemnice s ostrůffkem :o) Vrchlabská automobilka a její angličáky Alky na LKVR
Alky na LKVR Alky na LKVR Po příletu do Vrchlabí... samospoušť Pytel s vocasem :o) samolepka na autě

Start byl naplánovaný mezi 4-5 odpolední, jenže nás zdrželo balení, pakování, tankování a nakládání letadel několika spacáky, polárníma karimatkama a termoskama s čajem. U benzíny jsem koupil 4 kusy gumicuků a při rozbalení a pověšení na prst to vypadalo jako čtyři uzení úhoři. Od té doby jsme gumicukům neřekli jinak :o)
V 17:19 jsme stáli na vyčkávací 27, přeplnění palivem a dobrou náladou.

Cuba a ukotvené rogalo ... vysilující výkon :o) chvilku před uložením do pytle ranní jinovatka na křídlech Ledovatka na kormidlech Když se opřelo slunce do křídel, jinovatka roztála a potahy by se daly pověsit na šňůru  na prádlo... neměli jsme kolíčky :o)
Při stoupání Cuba pod Sněžkou BlackHill v dálce Sněžka Pohled směrem k jihovýchodu přibližně 1200 metrů nad mořem

Prvních dvacet minut po startu to pěkně házelo a jen jsem po očku sledoval jak Cubík statečně vyrovnává houpání tříkolky zavěšené pod křídlem. Vzpoměl jsem si na náš loňský pokus, kdy jsme plánovali přelet Sněžky, ale ráno při předletové kontrole byl utržený silentblok u výfucku a tak jsme se na to vyprdli a letěli ráno zpět. Cesta celkem upalovala s mírným větrem z bokozadku a kousek za Jíčínem se krajina začíná zvedat, což jsme uvítali. začíná to být zajímavější.

Krkonoše, pohled do polska s Vysokým Kolem a na horizontu pěkný kumul Pec pod Sněžkou konečně vrchol těsně nad vrcholem polské UFO
ohlédnutí... Luční Bouda pohled přez vrtuli Opět Luční... Kozí Hřbety

Za Jíčínem jsme to střihli skrz Prachoffské skály a pak dále sedlem u kopce Tábor směrem na Lomnici nad Popelkou. Ve vzduchu celkem radiový provoz a tak bylo co poslouchat a se stále větší radostí, když to člověk slyší kolem, bláboly do rádia neříkám jen já :o)
Pokračovali jsme dál podkrkonoším směrem na letiště Brabenec, kde máme parťáka ze Sluka Teamu, ale bylo tam mrtvo.

Vysoké Kolo Špindl medwědín Pláně Křídlo s Černou Horou na pozadí
opět Černá Hora a ještě jedna Cuba nad inverzí Krkonoše Cuba s pitotkou... Sněžka jako panorama :o)

Už jsme se cestou nezdržovali a zamířili rovnou do Vrchlabí, ať stihnem otevřený letišťní buffet a můžem si dát zdechlou mastnou klobásu a vorosenýho krakonoše. "Vrchlabí info... Sluka Oskar kilo ... Dobrý den... ééééááá budeme u vás přistávat :o)" ticho jak v hrobě. Zahlásím zařazení do okruhu, třetí zatáčku a hned finále. Sedám jako první a tak si můžu vychutnat krásný pohled na Cubovo přistání. Zajdem k buffetu a tam už jen pár aeroklubáku doráží poslední zbytky alkoholu a prý že hospodský odjel před deseti minutama... tomu se říká smůla. Museli jsme se spokojit s lahwáčema z místní benzíny, kde jsme dokoupili i benzín na raní let do hor. Než Cuba ukotvil rogalo byla tma jak v pytli. Začlo pěkně přituhovat a tak jsme se pořádně voblíkli a než se nacpali do pytle byli jsme splavený jak čubky :o) V noci celkem mrzlo, ale zima nebyla. Až k ránu, když padla rosa a spacák byl prochcaný začalo to trošku cukat zubama. Hned jak vylezlo sluníčko bylo teplo a centimetrová námraza na křídlech povolila a potahy vypadaly jako bys je vyndal z pračky... muhehehehe

cvak a pryč... muhehehe parádní kopec.. by mě zajímalo jestli jsme byli vidět v tý vejšce a ještě jedna Wocas Rozhledna Žalý
Vojenský vrtulník co se hlásil jako policejní helikoptéra... asi tajný... muhehehee Přijela pouť Papírny Hostinné Pašeráci affaltu... hluboké lesy a tam tohle zvěrstvo Zámek Kuks

Po ranní rozcvičce jsem zvedl teleffon a zavolal na ADIZ nahlásil imatrikulace a čas vstupu a výstupu. "Tak Cubíku máme na to hodinu" Po startu jsme vystoupali v ranním oparu asi do 1200m MSL a jao když votočíte vypínačem blik! opar zmizel a zůstal někde dole. Krkonoše vostrý jak žiletka a tak jsem pokočkoval vyvážení a upalovali jsme dál k Černé Hoře. Vzduch jak volej, co víc si přát... ani celkem zima nebyla. Externí teploměr ukazoval celou cestu stabilních 7stupňů nad nulou. Nad Černou Horou už jsme měli 1600m MSL a vystrašení ze včerejšího večerního vyprávění jednoho člena místního aeroklubu jak je ráno údolní klesání kolem 6ti metrů jsme v uctivé výšce dorazili úspěšně nad vrchol :o) Několik klesavých zatáček do předepsané výšky a pár fotek a šup směrem k západu napříč pohořím. Let pokračoval přes Luční Boudu, Studniční horu kde kdysi dávno spadl vojenský tryskáč, dál pak přes Kozí Hřbety na Kozín, pár zatáček nad špindlem, přehoupnout se na Medvědín byla maličkost. Dále pak po hřebenu na Labskou a přes Mísečky a přehradu víceméně po silnici až na Žalý, kde jsme po hodině vypadli z ADIZu. Nemá cenu popisovat zážitky létání v otevřených érech v horách... to se musí prostě zažít :o)

Přistání LKJA Krakonoš s čepicí Gulášek s knedlíkem motor Continental Rozkoš
Ústí potoka s čistou vodou do špinavé a bahnité vody Rozkoše Práce opilého traktoristy Zásobníky na plutonium jižně od Hořic tomuhle říkám psychická  vyčerpanost Fšechny koleje končí v Nymburce

Přistáli jsme 20 minut před desátou, dali tschaj z termosky, cígo, chvilku strávili zážitky a v deset hodin už jsme byli na vyčkávací jedna jedna směr Jaroměř. Afisák nám pořál šťastnou cestu a po 38 minutách a přes pár kopečků jsme se vyloupli v Jaroměři. Chvilku jsme jen tak pofflakovali po hangárech než se otevřela letišťní hospoda kde nám konečně natočili pravého krakonoše s čepicí a dokonce i ohřáli guláš od neděle. Kolem Druhé odpoledne Jsme dotankovali a v celkem divoké termice jsme se šinuli proti větru, že si jen tak pro radost obletíme Rozkoš. U vody mraky rybářů a celkem fůru stanů v kempech. Teploměr ukazoval teplotu proudícího vzducu 18stupňů a tak jsem ani nelitoval, že místo na rukách jsou rukavice pod zadkem :o)
Po obletu toho ohromného rybníku jsme zamířili rovnou na LKNY. Garminův přístroj ukazoval 77km do cíle a že prý to poletíme něco málo přes hodinu. Termika o sobě dávala vědět čím dál tím víc a +- 5m/s (vári mi víc neukazuje) bylo stabilních každou půlminutu, jak se střídala barva a povrch terénu. Lesy, louky, černé pole, rybníky a města pokaždé nějakým novým zhoupnutím jsme se posunuli o nějaký kilometr blíž k cíli. Cestou jsem si ještě rádiem ověřil aktivaci prostoru TRA61 který jsme měli v cestě. Po přistání v Nymburce Cubík zjistil že má málo benzínu na dolet do Milovic a tak proběhla rychlá akce s s odvozem kanistru do benzíny. Posledních 12 minut uteklo ve známém terénu jako woda a na finále 09 mi bylo celkem líto že už to máme za sebou.
ovedený výLET se vším všudy.
Uletěli jsme celkem 307 km za 4 hodiny což je pro naše aeroplány úctyhodný výkon.... :o)

Poděkování:
Liborovi Segaffredo za výtečné rady při nakládání bagáže a psychickou podporu
Aeroklubu Vrchlabí za nocleh a vystrašení 6ti metrovými bubáky
Jaroměřskému hospodskému za guláš a krakonoše
Zbyňkovi Adamovi , že nás naučil lítat :o)

Funfly

Ještě na závěr TrackLog z GPS ve vysokém rozlišení :o)

TrackLog TrackLog

Světle modrá - Středa navečer cestou do LKVR
Fialová - Čtvrtek ráno přelet Sněžky a Krkonoš
Žlutá - Čtvrtek dopoledne přelet do LKJA
Tmavě modrá - Čtvrtek po obědě Oblet Rozkoše a přelet do LKNY
Zelená - Čtvrtek odpoledne LKNY->LKML

kontakt kurzy kde létáme výcviková letadla fotogalerie předpověď počasí ke stažení odkazy funfly.cz